Vzdělávání

Paneláky nebourat aneb moje „cesta ke zdravému bydlení“

Intel ISEF rozděluje soutěžící do dvaceti dvou kategorií. Architekturu však mezi nimi nenajdete. A právě ta je oborem, kterým bych chtěla ke zlepšení světa kolem nás přispět já. Můj projekt se zabývá architekturou, urbanismem. Člověk by řekl “žádná věda”. Ale do amerického Phoenixu pojedu s odhodláním tuto představu vyvrátit. A jaká byla moje cesta k projektu za zdravým bydlením?

Vše začalo v brněnské městské části Jundrov, kde jsem chodila na základní školu. Jak jsem rostla já, zvyšoval se i můj zájem o architekturu. Dívala jsem se kolem sebe a přemýšlela o tom, proč panelová zástavba na ulici Dubová zasazená do zalesněných kopců a v blízkosti řeky působí tak mrtvě a neutěšeně. Když jsem se rozhodla vypracovat projekt v rámci Středoškolské odborné činnosti, s volbou území jsem neváhala.

Referenční příklad projektu v Německu

Paneláky lze přetvořit ve zdravé bydlení

Vycházela jsem z toho, že paneláky není výhodné zbourat a zavrhnout. Právě naopak – co takhle pracovat s polohou sídlišť v rámci celého města a efektivně, za co nejnižší náklady je přetvořit v kvalitní, zdravé bydlení? Je totiž velkou výzvou nabídnout v lokalitě, jako je sídliště, vyžití všem jeho obyvatelům. Chtěla jsem vytvořit prostředí pro komunitní život každé věkové skupiny – skloubit hřiště pro děti, tréninkové centrum pro teenagery, mateřské centrum, komunitní zahradu a louku na cvičení pro všechny. Do toho pracovat s podzemní a dešťovou vodou a vybudovat jezírko a relaxační zónu, garáže schovat pod zelenou střechu, vyřešit zeleň, sezení, osvětlení, dostupnost MHD, odpady… A co je nejdůležitější: vymyslet celý koncept tak, aby motivoval obyvatele k naplňující a dlouhodobé spoluúčasti.

Podstatnou částí mého projektu byla analýza současných eko-sociálních projektů budovaných po celém světě. V tom mi velmi pomohl trimestrální studijní pobyt v Německu, který jsem využila k načerpání jedinečné inspirace.

Měla jsem štěstí na starostku městské části

Jako každá správná cesta, i ta moje má svůj cíl. Mým cílem bylo pokusit se projekt dotáhnout co nejdál k realizaci. Prezentovala jsem proto svou práci starostce městské části Brno-Jundrov. Mám ohromné štěstí, protože na radnici této městské části sedí kreativní a pokroková dáma. Mými návrhy se začala zabývat. Byla jsem součástí setkání s obyvateli ulice, na kterém jsme diskutovali o kladech i záporech lokality i o mém projektu. Společně jsme zformulovali zadání architektonické soutěže, které vychází z mých nápadů.

Nejdůležitějším zásahem, který jsem navrhla, je využití dešťové i podzemní vody v lokalitě k vybudování jezírka. To bude řešit jak problém s vodou hromadící se pod budovami, tak vytvářet atraktivní prvek veřejného prostoru. Své nápady proto nadále rozvíjím a upravuji podle potřeb obyvatel a těším se, až se nám lokalita bude měnit před očima. To totiž bude nejhezčí konec cesty mého projektu.

Referenční příklad, Německo 2_small
Referenční příklad projektu v Německu

Můj projekt by však nikdy nedosáhl takové úrovně bez vedení mých školitelek paní profesorky Urbáškové a paní Jeleny Žuravljové Ph.D. z brněnské Fakulty Architektury VUT, které mi vždy poskytly zajímavou zpětnou vazbu i poznatky.

Fascinuje mě proces utváření prostředí kolem nás

Ptáte se, jak se středoškolák dostane zrovna k problematice architektury a urbanismu? Chodila jsem od malička do výtvarného ateliéru, ve volných chvílích kreslila návrhy šatů i budovy kolem sebe. Také jsem při cestování sledovala rozdíly v prostředích, kulturách i atmosféře. A postupně jsem se začala zamýšlet nad tím, co slova “já budu architektka” znamenají. Co to ta architektura vlastně je? A co obsahuje? Celý proces utváření prostředí kolem nás mě fascinoval.

Pravdou ale je, že být architektem bude výzva. Doufám proto, že mi při studiu a životní dráze budou pomáhat jak má láska k umění a hlava v oblacích, tak mé “vědecké já” fascinované přírodními vědami, logikou, řádem, čísly. A hlavně věřím, že najdu více podobných nadšenců, se kterými se budu posouvat dál, přemýšlet kriticky o prostředí, ve kterém žijeme. A těším se, že nové parťáky se zájmem o vědění si přivezu právě z Intel ISEF. Nejen proto pro mě bude květnový týden strávený v Phoenixu unikátním zážitkem.

Sdílet tento článek

Související témata

Vzdělávání

Přečíst další