Věda

Zakladatel Intelu Gordon Moore podpořil české vědce

Získat grant od Mooreovy nadace, to není pro české vědce úplně běžná záležitost. Jak se to podařilo právě vám?

Před časem se Gordon Moore setkal s mým kolegou, kanadským vědcem Patrickem Keelingem, a hledal inspiraci, zajímavé projekty, jež by jeho nadace mohla podpořit. Patrick mu navrhl výzkum mořských prvoků, kteří jsou součástí planktonu, takže hrají zásadní roli v mořském potravním řetězci, mají obrovský vliv na metabolismus oceánů, množství oxidu uhličitého v atmosféře, a tudíž i existenci života na naší planetě. Nehledě na jejich obrovský význam je však dosud pořádně studuje jen hrstka lidí

 

Až mezinárodní expedice Tara Ocean, jíž jste se také zúčastnil jako první český vědec, přinesla velmi překvapivé výsledky.

Tara Ocean vznikla za účelem opravdu komplexně zmapovat mořský život, a to zejména ten „neviditelný“. Většina lidí si při zmínce mořského života vybaví ryby, delfíny a jiná velká zvířata, ale to je jen vrchol pyramidy. Zásadní vliv na ekosystém planety přitom mají hlavně organismy mikroskopických rozměrů. Našim úkolem bylo sbírat a posléze analyzovat vzorky DNA mikroskopického života ve světových oceánech. Já se i „na zemi“ orientuji zejména na parazitické prvoky, takže jsem se jim věnoval i „na moři“, a to především prakticky neznámé skupině Diplonema.

small_P1120201_small

 

Jaký byl výsledek expedice?

Jedním z největších překvapení bylo zjištění, že jsme dosud znali jen asi jedno procento z celkového počtu nyní identifikovaných půl milionu druhů eukaryotických organismů (jedno- či mnohobuněčných organismů, jejichž buňky obsahují jádro, pozn.aut.). A že až 80 tisíc druhů představují právě „moji“ prvoci diplonemy. Což je šokující zjištění. Vědci se zabývají i skupinami, které představují setinu procenta a ví se o nich už sto let. Teď tu najednou máme pětinu druhů mořských organismů, o kterých nevíme nic, ani to, jak vypadají. Respektive víme to asi o pěti druzích.

 

A pro výzkum těchto prvoků se Gordon Moore nadchnul.

Přesně tak. Mooreovi se myšlenka studia zásadních a zároveň přehlížených prvoků, kterou mu předestřel Patrick, zalíbila, a povzbudil jej, ať návrh na financování výzkumu do druhého dne sepíše. Pak bylo ticho, ale za dva roky přišla zpráva, že Nadace Gordona a Betty Mooreových věnuje na výzkum mořských organismů osm milionů dolarů. Podpořil 33 vědeckých týmů z celého světa. Mimochodem, kromě mě dostala grant i skupina parazitologů z Univerzity Karlovy, což je pro Českou republiku jednoznačný úspěch.

 

Z vás udělala vhodného – a úspěšného žadatele účast na expedici Tara Ocean. K čemu peníze využijete?

Nyní se pokusíme prozkoumat genom těchto prvoků a následně se s ním naučit manipulovat. Pokusíme se z diplonem vytvořit modelový organismus, který by umožnil zkoumat obecné zákonitostí života v oceánech. Podobně jako biologům již slouží moucha octomilka nebo huseníček polní. Vývoj laboratorních modelů je však složitá a riskantní práce, výzkum je náročný a výsledek nejistý.

 

Od klasické grantové agentury byste peníze na tento výzkum nedostal?

Riziko neúspěchu tu je a grantové agentury nechtějí dávat peníze na nejisté projekty. Pokud se nám nepovede najít metody, jak tyto úžasné prvoky v laboratoři zkoumat, je to „dead end“. Díky grantu od Mooreových máme dost peněz leccos zkusit, a tím i volnější ruce.

 P1320649_small

Co za to?

Gordon Moore dává peníze na výzkum, ale zároveň přistupuje k podpoře vědy nestandardně. Do konce roku například musíme publikovat všechny naše poznatky na internetu, aby byly komukoli přístupné. V protokolech musí být zmíněné všechny detaily, jejichž vynechání by zpozdilo konkurenci. Nikdo nechce publikovat všechno, aby neriskoval, že bude dohnán a předehnán. To jsou rozporuplné, ale zároveň sympatické požadavky.

 

Dosud jste se věnoval hlavně prvokům způsobujícím spavou nemoc. Teď jste tedy objekt svého výzkum změnil?

Většinu své kariéry jsem dosud věnoval studiu suchozemských parazitických prvoků – trypanozom a u nich určitě zájmově stále zůstávám. Studium mořských prvoků je ale neméně zajímavé a vzrušující a chceme k němu také přispět.

————————————–

Troufalé nápady, trvající důsledky

Gordon Moore je jednou z nejvýznamnějších osobností slavného Silicon Valley. Je spoluzakladatelem jedné z nejznámějších technologických firem na výrobu počítačových procesorů na světě – Intel. V roce 1965 přišel Moore s teorií, jíž dnes všichni znají pod pojmem Mooreův zákon, který říká zhruba to, že výkon a kapacita počítačů se každých 18 měsíců zdvojnásobí při zachování stejné ceny.

Gordon Moore je nejen velmi bohatý muž, ale je také významným mecenášem vědy. Gordon se svou manželkou Betty založili v roce 2000 svou vlastní nadaci na podporu vědy, ochrany životního prostředí pro budoucí generace. Do nadace vložili 5,8 miliardy dolarů. Do této doby již podpořili stovky úspěšných projektů a velkolepých plánů, mezi jinými například stavbu třicetimetrového teleskopu TMT (Thirty Meter Telescope) na havajské hoře Mauna Kea.

Nedávno získal od Betty a Gordon Moore Foundation  grant ve výši 130 tisíc dolarů i český parazitolog profesor Julius Lukeš.

carteen

Zdroj fotografií: Tara Ocean

Sdílet tento článek

Související témata

Věda

Přečíst další